Konec mzdových tajemství: směrnice, která změní pravidla odměňování v českých firmách

Karolína Mládková

Firemní kultura se netvoří přes firemní merch a ovocné pondělky. Tvoří se tím, kdo vede lidi a jak

A přesto… většina firem stále věří, že stačí dát lidem víc KPIs, víc benefitů, víc školení produktivity – a výkon půjde nahoru. Jenže jeden zásadní faktor často úplně přehlížejí – špatný management. 

Čísla mluví jasně — a nejsou lichotivá. Podle dat Eurostatu se genderový rozdíl v odměňování v České republice dlouhodobě pohybuje kolem 17–19 %, tedy výrazně nad průměrem EU, který v roce 2024 činil zhruba 11 %. Ženy u nás vydělávají v průměru o téměř pětinu méně než muži za stejnou nebo srovnatelnou práci. A to je jen část příběhu.

Rozdíl v odměňování žen a mužů má jasný strukturální charakter

Vrcholí ve střední části kariéry, kdy se životní a profesní dráhy mužů a žen začínají dramaticky rozcházet vzhledem k péči o děti. Projevuje se v nižším zastoupení žen ve vedoucích pozicích (a na trhu práce obecně) i v jejich vyšší koncentraci v hůře placených odvětvích.

Jde o systémový problém, který se generaci za generací reprodukuje — a přitom zůstává do značné míry neviditelný. Zaměstnanci totiž neznají svou mzdu v kontextu ostatních, nemají přístup ke kritériím odměňování a v důsledku toho nejsou schopni diskriminační postupy identifikovat. Symptomatické také je, že rozdíly v odměňování na srovnatelných pozicích sleduje pouze přibližně 15 % českých zaměstnavatelů. Co oči nevidí, to srdce nebolí?

Změna přichází – i když pomalu

Evropská směrnice o transparentnosti odměňování (Pay Transparency Directive) má tuhle informační asymetrii narovnat. Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo návrh transpozičního zákona v březnu 2026 s deklarovanou ambicí tzv. minimalistické transpozice — tedy splnit evropské požadavky bez zbytečné regulatorní nadstavby. Minimalistická transpozice však neznamená mírné dopady. I minimální úprava zavádí zásadní změny pro zaměstnavatele.

Lhůtu pro transpozici směrnice do června 2026 Česká republika nestihla. Nová ustanovení zákoníku práce by takměla nabýt účinnosti od 1. ledna 2027. Povinný reporting, posouzení odměňování a právo zaměstnanců žádat o informace mají startovat od 1. ledna 2028.

Co to v praxi znamená?

Vedení společností a HR profesionály teď bez pochyb čeká náročné období příprav na novou legislativu. Změny se dotknou tří hlavních oblastí:

Nábor — Nově bude zakázáno ptát se uchazečů na historii jejich odměňování. Naopak zaměstnavatelé budou muset prokazatelně poskytnout informaci o minimální výši odměny (a dalších peněžitých plněních) nejpozději před zahájením jednání o uzavření smlouvy.

Systém odměňování — Novela zavádí povinnost zaměstnavatele vytvořit systém odměňování, jenž vychází z objektivního rozdělení prací do skupin podle jejich hodnoty, a to na základě zákonem stanovených kritérií – složitost, odpovědnost a namáhavost. Tento systém zároveň stanoví způsob odměňování, formu a složky odměny a jejich odstupňování. Odměna za práci bude zaměstnancům poskytována právě na základě tohoto systému, který musí být zakotven ve vnitřním předpisu nebo sjednán v kolektivní smlouvě.

Reporting a posouzení — Pro společnosti se 100 a vícezaměstnanci zavádí novela povinné vypracování zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů za předchozí kalendářní rok. Povinnost reportovat vybraná data má vznikat postupně podle velikosti zaměstnavatele. Jako první budou zprávu předkládat zaměstnavatelé s 250 a více zaměstnanci, a to v roce 2028 (za rok 2027). Pokud bude v rámci zpráv zjištěn neodůvodněný pay gap přesahující 5 %, zaměstnavatelé budou povinni provést tzv. společné posouzení odměňování.

Právo vědět a vymáhat

Dosud mohli zaměstnavatelé spoléhat na nevědomost zaměstnanců. Vymahatelnost rovného odměňování byla nízká právě kvůli nedostatku informací na straně zaměstnanců. To se ale zásadně změní. Novela zavádí povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci na základě jeho písemné žádosti do dvou měsíců konkrétní data: o výši jeho odměny a o průměrné výši odměny v příslušné skupině prací.

Pokud zaměstnavatel nesplní své povinnosti dle nové legislativy, hrozí mu finanční sankce ve výši až 1.000.000 Kč. Proti společnosti může zaměstnanec rovněž zahájit spor z porušení zásady rovné odměny, ve kterém bude důkazní břemeno na straně zaměstnavatele. V případě neúspěchu zaměstnavatele u soudu hrozí doplatek mzdy za celou dobu diskriminačního jednání, tedy potenciálně roky zpětně, a plná náhrada nemajetkové újmy v penězích.

Závěr: transparentnost jako příležitost

Nová pravidla na jednu stranu přinášejí další administrativní zátěž pro zaměstnavatele — to nelze zastírat. Na druhou stranu vytvářejí reálnou příležitost. Podniky, které mají odměňování postavené na objektivních a férových základech, mohou získat konkurenční výhodu na trhu práce. Ty ostatní čeká možnost to napravit.

Jenže času je méně, než se na první pohled může zdát. Zákon sice nevstoupí v platnost ze dne na den, ale příprava systémů odměňování, audit mzdových struktur, nastavení správy dati školení odpovědných zaměstnanců — to je běh na dlouhou trať. Zaměstnavatelé, kteří vyčkávají na finální znění zákona, by tedy mohli výrazně zaostávat a vystavit se vysokým sankcím.


Filip Hron, působící v advokátní kanceláři Bird&Bird, která je hlavním partnerem konference HR BRAINS 2026 vystoupil na téma transparentního odměňování v ČT24 a vy najdete celý záznam zde

Pokud jste jeho televizní vstup nestihli, nezoufejte, protože se s ním můžete potkat osobně jako s naším mentorem na konferenci HR BRAINS 2026 a téma transparentního odměňování probrat osobně!

Lístky mizí rychle, chyťte si ten svůj.


Comments

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *