Na fotce je se mnou můj kamarád, ředitel spolku Transparent a především skvělý člověk Viktor Heumann.
Protože Viktora znám, vím, že by o sobě sám nikdy nic takového nenapsal. Tak to zkusím já.
Viktor se svou neziskovkou už více než deset let pomáhá měnit životy trans lidí v Česku. Díky jeho práci i práci mnoha dalších lidí z Transparentu, odborné veřejnosti, právníků i samotných trans lidí dnes mohou trans lidé v České republice úředně změnit pohlaví bez podmínky sterilizace.
Ještě donedávna přitom Česko patřilo mezi poslední evropské země, které úřední uznání genderové identity podmiňovaly nevratným zásahem do těla člověka. Lidé tak byli stavěni před nepřijatelnou volbu – buď podstoupit nevratný medicínský zákrok jen proto, aby stát uznal jejich identitu, nebo žít s doklady, které neodpovídají tomu, kým jsou.
Podle údajů Ministerstva vnitra využilo během prvního roku nové úpravy možnost úřední změny pohlaví přibližně 1 200 lidí – zhruba stejně jako za celou předchozí dekádu. Tato čísla ukazují, že nešlo o okrajové téma, ale o systémovou bariéru, která zbytečně komplikovala život stovkám lidí.
Tento týden jsem měla možnost zúčastnit se česko-německého fóra Za hranice změny, které Transparent pořádal společně s německými partnery. Bylo zajímavé sledovat, jak dlouhou cestu jsme už ušli – ale také kolik práce je stále před námi.
Na jednom místě se sešli lidé, kteří se na těchto změnách dlouhodobě podílejí.
Klára Šimáčková Laurenčíková, se kterou jsem měla možnost spolupracovat už v době, kdy působila jako vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Právě ona dlouhodobě vytvářela prostor pro dialog mezi státní správou, odbornou veřejností a neziskovým sektorem. I díky její práci se dařilo otevírat dveře změnám, které dnes vidíme v praxi.
Pavel Turčan z olomouckého centra MEDIOL na snímku první zleva), které dlouhodobě rozvíjí komplexní mezioborovou péči o trans a genderově rozmanité osoby. Je skvělé vidět, že vedle legislativních změn se posouvá i samotná medicína.
Gilbert Noam (na snímku druhý zleva), jehož odvaha obrátit se až na Ústavní soud vedla ke zrušení povinné sterilizace jako podmínky úřední změny pohlaví. Bez lidí, kteří jsou ochotni podstoupit podobné osobní spory, by se společnost posouvala mnohem pomaleji.
Jaká je tedy česká bilance?
✅ Česko loni konečně zrušilo povinnou sterilizaci jako podmínku úřední změny pohlaví. Tím odstranilo dlouhodobě kritizovaný požadavek, který byl v rozporu s ochranou lidských práv a kvůli němuž patřilo mezi poslední evropské země s podobnou úpravou. Ministerstvo vnitra i Ministerstvo zdravotnictví navíc vydaly metodické pokyny, které umožňují důstojnější proces.
❌ V Česku ale stále nejde o sebeurčení. Úřední změna pohlaví je dál navázaná na lékařské potvrzení. Německo naproti tomu funguje podle zákona o sebeurčení už téměř dva roky. Tento zákon umožňuje změnu úředních údajů na základě prohlášení na matrice.
✅ V odborné péči se stále více prosazuje přístup založený na konceptu genderového nesouladu a mezinárodních standardech péče SOC8, které nově vyšly také v českém překladu.
A pokud někdo stále opakuje, že „na to nejsou studie“, doporučuji přiložené video. Viktor v něm hezky ukazuje, že problém není v nedostatku zdrojů. Spíš v neochotě je číst.
❌ Přesto zůstává řada problémů nevyřešených – například chybějící zákonný zákaz konverzních praktik nebo skutečnost, že manželství, registrované partnerství či partnerství trans člověku při úřední změně pohlaví stále zaniká ze zákona. Přitom nejde o to, že by lidé chtěli měnit své rodiny nebo vztahy. Chtějí jen, aby stát uznal jejich identitu.
❌ A nesmíme zapomínat ani na společenskou realitu. Podle posledního celoevropského šetření Agentury EU pro základní práva zažilo v Česku v posledním roce obtěžování kvůli své identitě či orientaci 63 % LGBT+ lidí. To je nejvyšší podíl ze všech členských států Evropské unie.
Ještě před pár lety bych o tomhle tématu neuměla napsat ani polovinu toho, co dnes. A myslím, že právě v tom je podstata. Nevědět není problém. Problém je nemít chuť naslouchat lidem, kterých se to týká. Když budeme ochotní učit se jeden od druhého a opírat se o fakta místo předsudků, nebude z toho těžit jen jedna skupina lidí. Budeme žít ve spravedlivější společnosti úplně všichni.
✊ Proč to děláme my?
V HR Brainstorming věříme, že HR má moc měnit prostředí, ve kterém lidé tráví velkou část svého života. Nejen procesy, ale i firemní kulturu a každodenní zkušenost zaměstnanectva. Proto budujeme komunitu HR profesionálů a profesionálek, pořádáme webináře, konferenci HR BRAINS, vzdělávací programy, mentoring, vytváříme odbornou HR Knowledge Base a prostřednictvím programu DEI Balanced Academy pomáháme organizacím vytvářet férovější a inkluzivnější pracovní prostředí.
Leave a Reply